Zájezdní hostinec

Bokomara

1:NC#ma kraji města, kde trF#m7olej končí,
znám mAmaj7ísto, kde přG#merůstá trC#máva,
kde rozbitá cesta se s mF#m7ěstem loučí,
tam zAmaj7ájezdní hG#mostinec stC#mával,
prF#m7o všechny formany Emaj7i vandrovní
znF#m7avený dalekou pEmaj7outí
bF#m7ylo vždy víno i spEmaj7aní skrovný
F#ma chleba v ošatce z prG#outí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:NC#ma kraji mC#m/Cěsta už nC#m/Hestojí nF#/Bic,
jen mAmaj7oderní bG#mudova v mC#městě,
kde pivo prej tC#m/Cočí se až z PC#m/HopovicF#/B 
a zAmaj7a pokoj zG#maplatíš dvC#mě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: